Mistr Fu jednou řekl hostujícímu programátorovi:
"Je více unixovosti v řádce shellového skriptu, než kolik jí obsáhne deset tisíc řádků jazyka C."

Programátor, hrdý na svou brilanci v jazyce C, odvětil:
"Jak je to možné? C je jazyk, v němž naši předkové naprogramovali samé jádro Unixu!"

Mistr Fu odpověděl:
"Vskutku. A přece je více unixovosti v jednom řádku shellového skriptu, nežli v deseti tisících řádků jazyka C."

Programátor nedokázal skrýt rozpaky.
"Skrze C zažíváme osvícení patriarchy Ritchieho! Splýváme v jednotu s operačním systémem a se železem, a sklízíme tak nepřekonatelný výkon!"

Mistr Fu odpověděl:
"Ano, právě tak tomu je. A přece je více unixovosti v jednom řádku shellového skriptu, nežli v deseti tisících řádků jazyka C."

Programátor se pohrdlivě vztyčil k odchodu. Mistr Fu pokynul novicovi; ten napsal na tabuli řádek shellového skriptu a otázal se:
"Mistře programátore, uvažte tento rourosled. Zdaž by si jeho implementace v čistém C nevyžádala deset tisíc řádků?"

Programátor si mumlal pod vousy, rozjímaje o příkazu na tabuli. Nakonec přisvědčil, že tomu tak je.

"A kolik hodin byste potřeboval k vytvoření a odladění takového programu?" ptal se novic.

"Bezpočtu," připustil hostující programátor. "Ovšem jen pošetilec by tak plýtval časem, vzhledem k tomu, kolik důležitější práce je potřeba vykonat."

"A kdo je tedy bližší Unixu?" zeptal se mistr Fu. "Je to ten, kdo napíše deset tisíc řádků, a nebo ten, kdo nahlédne prázdnotu úkolu a povznese se nad programování?"

Při těchto slovech dosáhl programátor osvícení.