istě jste také už mnohokrát, stejně jako já, řešili problém, jak spolehlivě automaticky otestovat, že vaše aplikace správně odeslala email s konkrétním obsahem na konkrétní emailovou adresu. Problém je to zapeklitý a dosud jsem ho dokázal řešit jen těmito způsoby:

  • udáním testovací schránky a automatickým výběrem této schránky (např. přes protokol POP3)
  • vytvořením mock objektu, který mi zastoupil třídu starající se o odeslání emailu (tzn. k žádnému emailu fyzicky v testu nedošlo)

Oba dva přístupy mají svá úskalí. Ten první velmi komplikuje běh testu - musíme naprogramovat další funkcionalitu, která nám vybere emaily jiným protokolem, musíme řešit možnost, že se email někde pozdrží, musíme fyzicky nějakou schránku mít, musíme vyřešit to, jak při opakovaném spouštění testů rozeznáme, že do schránky přišel právě ten mail, na kterém v testu čekáme. Fakticky se potom často stane, že v testu samotném je víc chyb, jak v tom jednoduchém kódu, který se snažíme otestovat.

Druhý přístup je jednodušší a test s ním obvykle po vyladění spolehlivě prochází. Nicméně tento přístup nezaručuje, že v reálném nasazení,kdy místo mock objektu, bude skutečný objekt zajišťujicí odeslání emailu nedojde k chybě (např. díky tomu, že náš mock objekt nedostatečně dobře imituje chování reálného objektu).

Do této doby jsem tedy odesílání emailů ověřoval “ručně”. Automatické testy sice odesílaly emaily, ale ty šly na moji schránku a v ní jsem zkontroloval, jestli očekávaný email v očekávané době došel. Skvělá věc, když spouštíte testy ručně, ovšem horší v případě, že vám testy spouští integrační server. To se vaše schránka pěkně plní a vy stejně nemáte šanci vyhodnotit, zda je vše jak má.